Vladimír Hučín
Narozen 25. května 1952 ve Zlíně / Gottwaldově. Rozvedený, dcera Michala. Otec partyzán, elektrokonstruktér, vedoucí konstrukčního oddělení Meopta Přerov. Matka učitelka.
V r. 1970 vyučen jemným mechanikem. Opakovaně nepřijat na střední školu z důvodů narušování socialistické morálky.
V r. 1971 při 50. výročí založení KSČ zbit komunistickými funkcionáři pro svůj alternativní vzhled (dlouhé vlasy), poté odsouzen za "narušování slavnostní schůze" k 10 měsícům nápravného opatření. Rehabilitován v r. 1999.
V letech 1971 – 1989 zaměstnán v podniku Kazeto, v Přerovských strojírnách, v Jutě Přerov, krátce u Pohřební služby, vždy pod dohledem StB.
V letech 1972 – 1976 se v utajení věnoval "protistátní činnosti" - rozšiřoval letáky odsuzujících vpád vojsk Varšavské smlouvy pomocí vodíkových balonů, ničil transparenty a vitríny oslavující KSČ, SSM a spojenectví se SSSR pomocí výbušnin vlastní výroby.
V r. 1977 odsouzen za nedovolené ozbrojování k 9 měsícům nepodmíněně plus 2 a půl roku podmíněně. Rehabilitován v r. 2005.
V r. 1983 pomocí výbuchu u vily Antonína Mikeše dekonspiroval tohoto dvojnásobného agenta STB a KGB. Útok byl proveden tak, že nebylo ohroženo zdraví či život. Následně v r. 1984 odsouzen ke 2 a půl letům nepodmíněně. Trest si odpykal v dnes již neexistující tvrdé věznici Minkovice morálně podporován např. organizací Amnesty International. Po propuštění odsouzen ke 2 letům ochranného dohledu. Rehabilitován v r. 2006.
V r. 1986 podepsal Chartu 77, jejíž mnohé členy včetně Václava Havla kritizuje dosud za jejich nedostatečně zásadové postoje.
V letech 1990 – 1991 komunálním poslancem v Přerově, soudcem z lidu a předsedou Občanské komise – prověrky příslušníků SNB (StB a VB).
V letech 1991 – 2001 členem FBIS, později BIS jako specialista na levicový extremismus. Opakovaně vyhodnocován jako jeden z nejlepších operativních důstojníků odvádějící práci za tým jiných. Rychlý služební postup až do hodnosti kapitána.
V letech 1998 – 2001 vyšetřuje dosud neobjasněné výbuchy na Přerovsku a Olomoucku, na veřejnost začaly pronikat informace, že na výbuších měl sám podíl.
7.3.2001 zatčen zásahovou jednotkou a téměř rok vazebně uvězněn .
V letech 2002 – 2006 neveřejný proces, který byl postupně pod tlakem příznivců zpřístupněn veřejnosti. Z výbuchů na Přerovsku a Olomoucku nebyl obžalován vůbec. V r. 2006 zproštěn vykonstruované obžaloby ve všech 7 bodech.
Nejmladší člen Konfederace politických vězňů, čestný občan města Přerova, držitel medaile JA Komenského.
