Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

Video z panelové diskuse "Náš disent - oběť nebo odbojáři" ze 4. dubna 2013 v Knihovně Václava Havla. Pozvaní k veřejné debatě přijali novinářka Petruška Šustrová, evangelický farář Miloš Rejchrt, historik Tomáš Bursík a spisovatel Petr Placák. Debatu moderoval novinář a analytik Jan Macháček, skvělá byla zejména vystoupení Čestmíra Hofhanzla a Jana Zeno Dusa (díky jim a dalším).

Z diskuse stojí za to připomenout:

0:59:13 Miloš Rejchrt: "Archiv bezpečnostních složek má mé absolutorium, klobouk dolů, maká..."

1:15:07 Čestmír Hofhanzl: O čem ta debata je... Já jsem za bolševika nežádal žádná lidská práva. Já jsem chtěl, aby věci fungovaly na fair play rovině... První, co jsme v roce 1990 měli udělat, abychom zakázali tu partaj, abychom ty nejvíce vinný poslali za katr! To se neudělalo. My jsme schvalovali Listinu práv a svobod. To bylo odvedení pozornosti od toho, oč šlo... Jako, myslíím, jediný jsem vystoupil proti... . Celý svůj život jsem žil jako bezprávný... . Chci, aby bylo jasně označené zlo! ... Poslední volba presidenta stvrdila, že ten režim pokračuje... . Já jsem se proti tomu režimu stavěl, protože byl nemravný. A lidí, kteří se stavěli proti režimu proto, že byl nemravný, bylo strašně málo... Většině lidí vadilo, že nemohli dělat, většina lidí chtěla dělat... Tři století se v tomto evropském rozkládajícím se prostoru žádají jenom práva. O odpovědnosti není ani slova.

1:26:40 Jan Zeno Dus: Největší omyl Charty byla chybná benevolence ke komunismu a ke komunistům... Miloš Rejchrt tuto chybnou benevolenci projevil tím, když v roce 2011 kritizoval a dehonestoval Alexandra Vondru za to, že letěl do Cleevelandu uctít památku Ctirada Mašína a vyznamenat Josefa Mašína... Miloš Rejchrt to uveřejnil na webu Neviditelný pes a v Lidových novinách a já se nepamatuji, že by se vůči tomu chartiské ozvali. Ozval se proti tomu Ondřej Neff...
Benevolence chartistů ke komunistům byl zásadní problém a chartisté to dodnes nepochopili.

1:30:10 Ta chybná benevolence ke komunistům se později nutně projevila v bezohlednosti, nespravedlnosti k těm, kteří proti komunistům vystupovali už v padesátých letech jinak, než později chartisté. A sice nejenom těmi psacími stroji, ale také těmi ošklivými zbraněmi a dělali přitom takové ošklivé věci, jaké se dělají ve válce ... . V základě dosud nepřiznaného omylu chartistů je přeci jen takový dojem, že "Komunismus přeci jen nebyl tak špatný jako nacismus". Takže, když otec Mašín bojoval se zbraní, s revolverem proti nacistům, tak to bylo vpořádku, ale, že si to ti jeho synové dovolili, že takto bojovali proti komunistům... Přeci tenkrát to vůbec neměli dělat... A měli počkat. A pak to dělat jako my, chartisti, psacími stroji a žádnými revolvery..." :-)

1:31:30 do řeči mu skočí již déle netrpělivá Jiřina Šiklová: "Takže, ty jseš pro to, vzít dýku do ruky. Dobrý, fajn."

Reaguje Petr Placák: "Honzo, ne chartisté, ale někteří chartisté."

Potlesk.

Jan Zeno Dus: "Děkuju za opravu. Já se omlouvám a končím." ...

1:50:30 Petr Placák: "... Tak jsme si s Macháčkem říkali, že zastřelíme Husáka, ale Bohu žel, přišel 17. listopad..."

1:50:55 Tomáš Bursík: " V těch padesátých, nebo na konci čtyřicátých let, kdo ví o tom, že bylo vyhozenejch do povětří šest nebo sedm sekretariátů nebo redakcí Rudého práva?..."