Navigace |
V Olomouci se demonstrovalo proti komunistům, začal Palachův týden Foto Deník, celá fotogalerie ZDE ... a ZDE jsou fotografie z Palachova týdne v Praze. Vystoupením hudebníka Ziggyho Horvátha a proslovy Vladimíra Hučína začal v pondělí odpoledne na olomouckém Horním náměstí Palachův týden, štafetová akce po krajských městech, která chce dát najevo nesouhlas s působením KSČM ve vedení krajů. Mezi asi padesátku posluchačů, kteří u radnice v mrazu poslouchali kritické připomenutí minulosti komunistické strany, přišla i Zdena Mašínová. K přítomným mluvil z konstrukce kluziště většinou zlínský písničkář. Disident a bývalý důstojník BIS Vladimír Hučín k tomu poznamenal, že pokud byla zakázána Dělnická strana, jsou důkazy pro zastavení KSČM mnohem závažnější. Mikrofón si vzali i někteří Olomoučané. "Tady na Trojici jsme v Listopadu stáli, a k čemu? Ve spoustě stran jsou komunisti dodnes," pronesl jeden z nich. Palachův týden čeká ještě dalších pět měst. "Šňůra má symbolizovat spojení jednotlivých krajských iniciativ," uvedl Horváth. Vše vyvrcholí v den výročí úmrtí Jana Palacha v sobotu v Praze. Protikomunistické demonstraci předcházelo v centru Olomouce setkání příznivců "tykadlového" řidiče. Ti jej přišli podpořit protestním shromážděním u orloje. Jiří Kopáč, Deník 15.1.2013 Vystoupení v rámci Palachova týdne: 14.1. Olomouc, Hormí náměstí, zač. v 16 hodin Vzpomínkové akce ke 44. výročí na FF UK Palachův týden: Protesty proti komunistům v krajích startují V rámci připomenutí Palachova týdne připravuje několik protikomunistických iniciativ sérii štafetových demonstrací v šesti českých městech. V Olomouci na Horním náměstí dnes odstartovala první z nich. Demonstrace budou pokračovat v Ústí nad Labem, Karlových Varech, Českých Budějovicích a ve Zlíně. Vyvrcholí v sobotu na pražském Václavském náměstí. Na každém mítinku bude stát symbolická vězeňská cela a šibenice jako připomínka komunistického teroru. "Vážím si každého, kdo tady v psím počasí vydržel stát hodinu a půl a poslouchal, co jsme říkali. Je to začátek šňůry, která má symbolizovat spojení protikomunistických iniciativ," řekl zlínský písničkář a organizátor demonstrací Ziggy Horváth. Akce mají poukázat na podstatu komunistické ideologie a účastníci demonstrací postupně vyzvou komunisty k odchodu z krajských rad. Mašínová: Lidé si neuvědomují, jaké následky může mít účast komunistů ve vedení krajů Na dnešní demonstraci v Olomouci přišla i Zdeňka Mašínová, sestra Ctirada a Josefa Mašína. Podle ní si většina lidí neuvědomuje, jaké následky pro demokracii může mít účast komunistů ve vedení krajů. Zdeňka Mašínová: "Přišla jsem, protože jde o další generace. Je to poslední možnost, aby se mladí lidé postarali o svoji budoucnost a nemuseli si zopakovat něco, co musela prožít naše generace." V Olomouckém kraji vládne po loňských krajských volbách koalice ČSSD a KSČM. Proti obsazení funkce náměstka hejtmana pro školství komunistickým kandidátem protestovalo v petici 400 lidí. Vedení Olomouckého kraje následně slíbilo, že na toto téma uspořádá veřejnou debatu. Personální výměna náměstka pro školství ale není pravděpodobná. Palachův týden byl prvním signálem blížícího se konce komunistické nadvlády Palachův týden je označení pro sérii občanských nepokojů na Václavském náměstí v Praze ze začátku roku 1989, které byly prvním signálem blížícího se konce komunistické nadvlády u nás. Na neděli 15. ledna 1989 tehdy svolalo pět nezávislých iniciativ vzpomínkovou akci k 20. výročí Palachovy smrti. Původně se měl konat pouze ohlášený, ale nepovolený pietní akt pěti opozičních iniciativ (Charty 77, Českých dětí, Nezávislého mírového sdružení, Mírového klubu Johna Lennona a Společenství přátel USA), jejichž představitelé chtěli uctít Palachovu památku položením květin na Václavském náměstí. Policie tehdy zadržela zástupce iniciativ a uzavřela náměstí. Improvizovaný pietní akt se proto uskutečnil u budovy tehdejšího Federálního shromáždění. Všechny předchozí protesty obvykle po tvrdém zásahu bezpečnostních sil umlkly, tentokrát byl ale vývoj událostí jiný. Druhý den, 16. ledna, se lidé na protest opět sešli. Toto shromáždění bylo rozehnáno ještě surověji. Zákrok policie situaci neuklidnil, a naopak vyvolal ještě větší rozhořčení obyvatel. Václav Havel byl tehdy za položení květin odsouzen na osm měsíců Za pokus položit květiny k soše svatého Václava byl Václav Havel odsouzen na osm měsíců, po uplynutí poloviny trestu byl v květnu propuštěn. Na jeho obranu tehdy vznikla petice, pod kterou se podepsali i lidé mimo disent a jež byla inspirací pro další zásadní petici s názvem Několik vět. Shodou okolností ve stejné době probíhalo ve Vídni zasedání Konference o evropské bezpečnosti a spolupráci. Československá delegace byla obviněna z porušování helsinské dohody o lidských právech. Shromáždění a protesty pokračovaly i v dalších dnech. Policie postupovala velmi brutálně. Byli zatýkáni a legitimováni i náhodní chodci a cizinci. To vyvolalo kritiku v zahraničí. Celkem bylo při Palachově týdnu zadrženo přes 1 400 lidí, řada osob byla zraněna. Student Jan Palach se 16. ledna 1969 upálil na protest proti nastupující normalizaci a okupaci Československa. ama ČT24 14.1.2013 Mašínová podpořila olomoucký protest proti komunistům na hejtmanství Olomoucké náměstí ožilo protestem proti zástupcům komunistů ve vedení hejtmanství. Mezi padesátkou protestujících, kteří se sešli v rámci Palachova týdne, byla i sestra bratří Mašínů Zdena. Přítomnost lidí z KSČM v čele krajů je podle ní provokace. Demonstrace začala v srdci Olomouce po půl čtvrté odpoledne. "Jde mi hlavně o mladé lidi. Další generaci. Ta mi leží na srdci. To, co se zde odehrávalo od 90. let, muselo dospět k těmto koncům. A teď je poslední možnost, aby se mladí něco pokusili změnit a neprožili třeba to, co jsme prožili my," řekla Mašínová stojící ve skupince několika dalších účastníků protestu. Celkově se na akci, která se v dalších dnech v rámci Palachova týdne přesune ještě do několika krajských měst, sešlo v Olomouci zhruba pět desítek lidí. I na olomouckém hejtmanství jsou mezi radními dva náměstci spojení s KSČM. Náměstek Michal Symerský je jejím členem. Náměstek pro školství Zdeněk Švec je sice bezpartijní, ale do krajských voleb ho komunisté nominovali. Tyto skutečnosti považuje Mašínová obecně za provokaci. "Že si lidé neuvědomují, jaké následky to může mít," míní Mašínová. Olomoucký hejtman Jiří Rozbořil upozornil, že složení rady vzešlo z výsledků voleb a uvedl, že Švece je třeba vnímat jako bezpartijního. K tomu dodal, že žádné ideologické excesy se rozhodně ze strany obou zmíněných mužů odehrávat nebudou. "Ale lidé mají samozřejmě právo vyjádřit svůj názor i na demonstracích," poznamenal Rozbořil. Na tu olomouckou přišel v pondělí také občanský aktivista Ziggy Horváth či Vladimír Hučín. "Již od podzimních krajských voleb nemalá část společnosti nesouhlasí s nástupem KSČM do krajských koaličních rad a především se skutečností, že v některých krajích zástupci KSČM mají na starosti resorty školství," podotýkají organizátoři akce. Hodlají upozornit na současný stav společnosti, kdy lidé zapomínají na období komunistické vlády před rokem 1989. V dalších dnech se protestní akce uskuteční v Ústí nad Labem, Karlových Varech, Českých Budějovicích a vyvrcholí v sobotu na Václavském náměstí v Praze. Série demonstrací protikomunistických iniciativ za odchod komunistických zástupců z krajských rad tak skončí 19. ledna v den výročí smrti Jana Palacha. O komunistech na kraji bude debata Vzhledem k tomu, že proti obsazení funkce náměstka školství kandidátem navrženým KSČM vznikla nedávno na olomoucké filozofické fakultě petice, připravilo hejtmanství spolu s jejími organizátory veřejnou debatu na toto téma. Ta se za účasti politologů uskuteční 26. února v 17 hodin v olomouckém vlastivědném muzeu. Palachův týden aneb V lednu přituhuje Leden, počátek roku 1989. Kdo jenom tuší, že tento rok začne pomalu ale jistě přituhovat zatím pevnému a jistému komunistickému režimu? 15. leden je dnem, kdy si připomínáme počátek tzv. Palachova týdne. Jedná se o dny, které se odehrály v, pro naši zem, zlomovém roce 1989 a které byly první vlaštovkou pádu komunismu u nás. Disidenti a lidé nespokojení s režimem chtěli v tento den uctít památku Jana Palacha - studenta, který se v roce 1969 upálil na Václavském náměstí na znamení nesouhlasu s okupací naší země sovětskými vojsky (ty nás násilně obsadili v létě roku 1968, aby zabránili rozvolňujícím se poměrům a očekávanému slábnutí moci komunistické strany) a pro připomenutí pomalu zvykajícímu si a zapomínajícímu lidu toho, že tu přece není něco v pořádku. Toto plánované uctění památky Jana Palacha bylo ohlášené. Disidenti chtěli položit květiny k soše sv. Václava. Shromáždění bylo ale zakázáno. I přes zákaz se však na "václaváku" sešlo několik tisíc lidí. Disidentům samozřejmě nebylo dovoleno položit květiny a shromáždění bylo násilně rozehnáno. Vládnoucí strana očekávala, že tím to všechno skončí. Jenomže druhý den se lidé opět sešli a další den zase. Setkání přerostlo ve velkou protirežijní demonstraci. Proti demonstrantům byli postupně nasazeni příslušníci VB (Veřejné bezpečnosti), včetně pohotovostního pluku, zvaného bicí komando, Lidové milice, vodní děla, psi, slzný plyn, obrněná auta. Stovky lidí byly při zásazích zmláceny, někteří lidé byli v mrazivém počasí vyvezeni do lesů za Prahu, kde byli ponecháni svému osudu. Zatýkáni a legitimováni byli i náhodní chodci či cizinci. Řada lidí byla také zatčena, mezi nimi byl i Václav Havel. Jeho zatčení však vyvolalo mezi nespokojenými lidmi vlnu solidarity. Místo strachu se tak heslem stále přicházejících demonstrantů stalo: "A zítra zase tady!" Týdenní demonstrace měly vyvrcholit poutí do Všetat k hrobu Jana Palacha, 21. 1. I tu režim nepovolil. Příslušníci VB kontrolovali všechny příjezdové trasy. Na nádraží ve Všetatech byli zatýkáni a mláceni ti, kteří našli odvahu se sem vydat… Palachův týden byl po dvaceti letech (od roku 1968, kdy naši zemi obsadilo sovětské vojsko) největší projev odporu vůči totalitnímu komunistickému režimu, který v naší republice vládl. Všechny tyto dny vyburcovaly aktivitu k dalšímu vývoji. Neuplynulo ani 10 měsíců a totalitní režim se zhroutil… Příznivci seriálu Vyprávěj! si možná vybaví díl věnovaný právě Palachově týdnu, který obsahuje několik dobových záběrů. Některé dobové nesestřihané záběry najdete i na youtube majkiii, signály.cz 15.1.2013 Hučín: Pro zákaz KSČM jsou závažnější důvody než pro zákaz Dělnické strany Pro zákaz komunistické strany jsou ještě závažnější důvody než pro zákaz Dělnické strany. Při olomoucké demonstraci proti komunistům to včera řekl disident a bývalý důstojník BIS Vladimír Hučín. Na akci dorazila také Zdena Mašínová, která kritizovala účast KSČM ve vedení Olomouckého kraje. Olomoucké Horní náměstí včera odpoledne zažilo krátce po sobě dvě shromáždění. První bylo na podporu bývalého řidiče olomouckého dopravního podniku Romana Smetany, který dnes čelil soudu kvůli vyhýbání se vězení v souvislosti s přikreslováním vzkazů a tykadel na předvolební plakáty politiků. Mašínová: Přítomnost komunistů v čele kraje je provokace Chvíli nato a o pár desítek metrů dál proběhla demonstrace proti komunistům ve vedení Olomouckého kraje v rámci tzv. Palachova týdne. Mezi asi šesti desítkami protestujících se objevila také minulým režimem perzekuovaná sestra bratří Mašínů Zdena. Ta přítomnost komunistů v čele hejtmanství vnímá jako provokaci. "Jde mi hlavně o mladé lidi. Další generaci. Ta mi leží na srdci. To, co se zde odehrávalo od devadesátých let, muselo dospět k těmto koncům. A teď je poslední možnost, aby se mladí něco pokusili změnit a neprožili třeba to, co jsme prožili my," sdělila novinářům Mašínová. V Olomouckém kraji vládne rudo-oranžová koalice od listopadu loňského roku. Komunisty na místech hejtmanových náměstků zastupuje Zdeněk Švec (bezpartijní), pod kterého spadá školství, a Michal Symerský, v jehož kompetenci je regionální rozvoj, životní prostředí, zemědělství či majetek. Rozbořil: Strašení o návratu komunistů není fér Hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil (ČSSD) však již dříve upozornil, že složení rady kraje je výsledkem voleb. "Občané této republiky rozhodli v demokratických volbách. Projevili svoji nespokojenost vůči Nečasově vládě. Strašení o návratu komunistů po 23 letech se mi nezdá zrovna fér, zvlášť když bylo tisíce příležitostí, aby tady komunistická strana nebyla. Ale ona tady je a my ji musíme demokraticky respektovat," sdělil nový hejtman s tím, že jeho strana brala též v potaz výsledky voleb, ve kterých komunisté skončili za ČSSD jako druzí, a proto tedy počty mandátů odrážejí i podobu koaliční dohody. Hučín: Pro zákaz KSČM jsou ještě závažnější důvody než pro zákaz Dělnické strany Kromě Mašínové se protestu zúčastnil také bývalý disident a důstojník BIS Vladimír Hučín. Ten podotkl, že pokud byla zakázána Dělnická strana, tak k zákazu KSČM jsou podle něj ještě závažnější důvody. "Tady byla ale velká možnost, kdy tajné služby a policejní aparát, především Kubiceho lidé měli obrovskou možnost komunistickou stranu zakázat, nikoliv na základě toho, co páchali před sedmnáctým listopadem, ale na základě toho, co páchají po sedmnáctém listopadu," řekl Hučín. Podle něj by tak byly objasněny nejméně dva bombové útoky na Přerovsku, k nimž tu docházelo v letech 1998 - 2001. "Bylo by prokázáno, že byly organizovány lidmi s úzkými vazbami anebo přímými vazbami na okresní sekretariát KSČM. Vypovídají o tom příslušné zpravodajské svazky," uvedl dále disident. V následujících dnech se demonstrace namířené proti komunistům uskuteční v Ústí nad Labem, Karlových Varech, Českých Budějovicích a vyvrcholí v sobotu na Václavském náměstí v Praze. Série protestů protikomunistických iniciativ za odchod komunistických zástupců z krajských rad tak skončí 19. ledna v den výročí úmrtí Jana Palacha. Petr Kupka, Parlamentní Listy 15.1.2013 |
Procházet archivHledatKdo je onlineMomentálně je online 0 uživatelů a 5 hostů.
Přihlášení |