Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

Ilustrační foto: komunistická trafika.

Vladimír Hučín (narozen 25. května 1952 v Gottwaldově, nyní opět Zlín) byl před rokem 1989 disidentem, v 90. letech důstojníkem BIS. Jde pravděpodobně o jediného představitele disentu, jenž se v době normalizace pokoušel o takový odboj, jenž se blížil odboji ozbrojenému - tolik Wikipedie. Odbojnost ho však neopustila ani po revoluci, když začal mít podezření, že se hrají nekalé hry. S ParlamentnímiListy.cz hovořil Hučín o možnostech pozastavení činnosti KSČM.

Vladimír Hučín veřejně a ostře kritizuje českou polistopadovou politickou reprezentaci, zejména Jiřího Paroubka. Jeho kritice pro ParlamentníListy.cz se však nevyhnuli ani bývalý ministr vnitra a ředitel civilní rozvědky František Bublan (nyní poslanec za ČSSD), ani stávající ministr vnitra Jan Kubice (BEZPP), který stál v čele ÚOOZ (Útvar pro odhalování organizovaného zločinu).

Důkazů je prý na pozastavení dost. Pracovalo na tom hodně lidí, říká Hučín

"Myslím, že důkazů je dost, jen je předložit," říká pro ParlamentníListy.cz disident, u nějž lze jen obtížně používat minulý čas. Se stejnou vervou, s jakou se stavěl proti předlistopadovému režimu, se nyní staví i tomu stávajícímu. Čelil dokonce podezření z bombového útoku v Přerově.

Léta se věnuje levicovému extrémismu a je přesvědčen, že "KSČM by pozastavena být měla". Hučín také uvedl důvod, proč se prý nepodařilo do dnešního dne pozastavit činnost KSČM.

"Je tam jeden velký problém," říká pro ParlamentníListy.cz. "Vedoucí pracovníci tajné služby a de facto i Jan Kubice, současný ministr vnitra, v minulosti šéf ÚOOZ, schvaloval prý akce speciálního týmu ÚOOZ, který neustále měnil názvy, a který pracoval na objasňování velmi závažné trestné činnosti, jež byla podle Hučína jednoznačně páchána členy KSČM s vědomím vedení této strany. Jako příklad uvedl vyšetřování právě oněch bombových útoků v Přerově, z nichž následně čelil podezření právě Vladimír Hučín.

Ministr vnitra Jan Kubice Hučínova tvrzení pochopitelně popírá. "Je to nesmysl, tento příběh se nikdy nestal," uvedl pro ParlamentníListy.cz důrazně Kubice.

"Trafikanti" z BISky prý nic šetřit nechtějí

Lidi na vedoucích místech BIS nazývá Hučín "trafikanty". "Ti lidé tam ani nechtěli dělat tuto problematiku, protože věděli, že se tak dostanou do problémů," říká ParlamentnímListům.cz. Podle něj tito lidé chtěli jen "klid, teplé místečko, dobré prachy a do konce života vystaráno".

Hučín je přesvědčen, že jestliže dokázali vedoucí činitelé postupovat tak, že zakázali Dělnickou stranu, tedy subjekt, který je (spíše historicky neprávem) stavěn na platformu pravicového extrémismu, že by měl establishment postupovat stejně a zakázat činnost také KSČM.

K jeho největším střetům s vedením BIS podle Hučína došlo ve chvíli, kdy nastoupila ČSSD, která prý vykazovala vůči KSČM velkou toleranci. "To, co se po nástupu sociálních demokratů dělo, to byla hrůza," vzpomíná. Tehdy Hučín z BIS odešel. Lidé se ho prý potom ptali, proč odešel, z takového postavení, z tak prima místa. Hučín jim odpovídal zcela ve svém stylu: "Víte, já bydlím u hřbitova. Tam jsou pohřbeni političtí vězni, kteří by mě určitě chodili strašit, kdybych v tom úřadě s těmi gaunery zůstal. No a já bych to musel zahánět chlastem, a kdo ví, jak by to dopadlo," směje se Hučín.

Bublan a jemu podobní prý operativní akce zastavovali

Podle něj je třeba, aby ke správnímu soudu byli ve věci činnosti KSČM povoláni svědci, kteří bezprostředně pracovali na té problematice a soud prý ať to rozsoudí. Jedním dechem ale dodává, že lidé jako František Bublan tyto operativní akce zastavovali. Přesto je pro to, aby pozastavení KSČM bylo ke správnímu soudu podáno. "I když si ani o tomto soudu příliš velké iluze nedělám," dodává Hučín.

Na poznámku, že možná ani k soudu nedojde, protože už druhá, tentokrát nezávislá komise, podání návrhu na pozastavení činnosti KSČM ke správnímu soudu nedoporučila, Vladimír Hučín se rozpálil. "Nezávislá komise, vždyť je tam syn Uhla, a to je krajní levice," rozčiluje se Hučín. Připouští sice, že syn nemusí být stejný, jako otec, ale věří, že Uhl do toho stejně mluvit bude. "Vždyť oni se jen se svými "soukmenovci" hádají, který ten komunismus je ten lepší," rozčiluje se a připomíná období "revoluční mládeže" Petra Uhla. "To byla hrůza, já s tím mít něco společného, tak zalezu do kanálu, a on si píše do Práva," lamentuje. "Tihleti to přece nikdy nevyřeší," dodává pro ParlamentníListy.cz rozhořčeně.

Parlamentní komise pro kontrolu BISky je prý infantilní organizace

Hučín je přesvědčen, že "Saša Vondra jednou bouchne do stolu, a to vyšetřování že přeci jen prosadí". "Chápu ale, že Kubice z toho může mít špatné trávení, protože on byl jedním z hlavních činitelů, kteří schvalovali ty zvláštní operace ÚOOZ, které měly vypadat jako boj proti terorismu, ve skutečnosti ale šlo o to zlikvidovat veškerou operativní činnost proti KSČM, která prý - ať se nám to líbí nebo ne - je parlamentní stranou," uvádí Hučín.

Výbor pro kontrolu činnosti BIS označil Hučín za infantilní organizaci, která nejen, že nechce nic kontrolovat, ale ani nebude kontrolovat, protože nechce mít žádný problém s BISkou. "To jsou poslanci, kteří tam mají svoje jistý, a nechtějí riskovat, že vypluje na povrch, že mají někde studnu načerno, nebo vodovod špatně udělaný, vždycky si na ně něco najdou," konstatuje Hučín a dodává: "Vím to, dělal jsem tam deset let."

Jednání Správního soudu nechť je veřejné, pak to má prý smysl, věří Hučín

Dojde-li však k soudu, je Hučín připraven vystoupit jako kompetentní svědek. "Dělal jsem na tom dost dlouho", dodává. Problém podle něj je i to, že dojde-li k jednání správního soudu, bude to pro veřejnost uzavřené, protože se budou probírat i materiály BIS, resp. ÚOOZ. "Nevěřím, že to odtajní, a že jednání by bylo veřejné. A to je podle mne ta největší chyba," dodává pro redakci Vladimír Hučín.

Parlamentní listy 22.11.2011

Proč ministerstvo vnitra mrhá penězi daňových poplatníků na posudky expertů, kteří podle publikovaných zpráv neznají základní ústavní principy? Dokonce ani ústavní princip, že zákon nesmí odporovat Ústavě.

Snad i každému laikovi je jasné, že pro posouzení tak zásadní otázky, jakou je ústavní zřízení politického systému, na kterém je založena státní moc, je rozhodující ústavní pořádek, kterému zákon odporovat nesmí.

Právním státem nemůže být stát, v kterém politický systém, na kterém je založena státní moc, odporuje Ústavě.

V čl.5 Ústavy je politický systém České republiky založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran. Ústava podmiňuje existenci politických stran dvěma požadavky.

Prvním požadavkem je, že každá politická strana musí respektovat základní demokratické principy. Druhým požadavkem Ústavy je, že ústavně přípustná je existence pouze těch politických stran, které (jak jinak než aktivně) odmítají násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.

Státní moc je nejsilnější mocí ve státě. Je prosazována státem organizovaným násilím.

Jak může odmítat násilí k prosazování svých zájmů politická strana, jejíž tradice je na prosazování svých zájmů státem organizovaným násilím postavena?

KSČM se hlásí k majetku KSČ. Tvrdí-li KSČM, v rozporu s tím, že nositelem tradice KSČ v prosazování svých zájmů státem organizovaným násilím není, zanikla KSČ bez nástupce. V takovém případě majetek KSČ jako majetek "nikoho" patří státu. Stát by měl majetek KSČ zabavit a na představitelích KSČ, vystupujících nyní s M, vymáhat odškodné za léta trvající neoprávněné užívání majetku patřícího po zániku KSČ státu. KSČ získala majetek státu státem organizovaným násilím. Proč by vláda měla nutit občany ČR "šetřit" na úkor majetku státu získaného státem organizovaným násilím? Násilné získání každého cizího majetku, tedy i státu, se podle trestního zákona nepovažuje jen za krádež, ale za loupež.

Nedávno publikoval Milan Hulík článek, v kterém rozebíral, že KSČM právní subjektivitu nemá, a samostatným subjektem proto není. Dovozoval, že z právního hlediska má KSČM statut pouhé organizační složky KSČ. Protiústavní aktivity expertů ministerstva vnitra nevylučují, že jsou vedeny i jejich obavou, že v případě podání návrhu vlády soudu by soud právní názor Milana Hulíka potvrdil. Proto by vláda návrh na posouzení ústavnosti měla podat tak, aby soud mohl o návrhu rozhodnout i v případě potvrzení právního názoru, že KSČM podle práva neexistuje.

Nezávisle na tom existuje judikát evropských soudů, kterým evropský soud odmítl stížnost KSČM se zdůvodněním, že nemůže nepotlačovat základní lidská práva ten, kdo desítky let základní lidská práva občanů potlačoval. Jak jinak, než státem organizovaným násilím. Judikát je obtížně dostupný veřejnosti. Pro ministerstvo vnitra, či dokonce vládu by měl být dostupný. K posouzení, zda již jen toto rozhodnutí nezavazuje soudy ČR k rozhodnutí o protiústavnosti KSČM.

Nezávisle na již uvedeném podle čl.3 Ústavy je Listina základních práv a svobod součástí ústavního pořádku ČR. Listina v čl.36 zakazuje rozhodnutí týkající se základních práv a svobod chráněných Listinou vyloučit z pravomoci soudů. Již ze samotného názvu Listiny je jasné, že Listina upravuje základní práva a svobody všech občanů ČR. A to především politických práv občanů (oddíl druhý Listiny), kterými se občané nejen volebním právem podílejí na vytváření politického systému ČR, který je základem státní moci.

Podle čl.36 Listiny rozhodnout o ústavnosti KSČM vládě nepřísluší. Rozhodnutí přísluší pouze soudu. Publikované závěry posudků expertů ministerstva vnitra se o ústavně právní podstatě ústavnosti KSČM nezmiňují. Je-li tomu tak, jsou pro rozhodnutí vlády právně nevýznamné. Zákon odporovat Ústavě nesmí.

Posudky expertů ministerstva vnitra jsou v rozporu s čl.36 Listiny, a jsou proto protiústavní. Vláda se podle Ústavy ujímá výkonu své funkce vládním slibem dodržovat Ústavu. Ústava vládu zavazuje ústavní pořádek dodržovat, a ústavní zřízení chránit. Již ze svého slibu má vláda ústavní povinnost podat soudu návrh na přezkoumání ústavnosti KSČM. Ani ne tak podle zákona. Především podle Ústavy, které zákon odporovat nesmí. Návrh nikoliv jen na pozastavení činnosti KSČM, ale na její rozpuštění. Aby rozpuštěním KSČM vláda nastolila ústavní politický systém, na kterém jedině může být založena ústavní státní moc.

České soudy návrh vlády zamítnout mohou. Již jenom s ohledem na minulost soudců. V případě zamítnutí návrhu vlády na rozpuštění KSČM českými soudy má vláda Ústavou (čl.10 a 10a) uloženou povinnost chránit ústavní zřízení ČR postupem podle Smluv EU. Smlouvy EU jsou jako součást právního řádu ČR podle Ústavy zákonu nadřazeny. Vláda musí ovšem najít někoho, kdo namísto předkládání právně nevýznamných závěrů, pomíjejících závaznost Ústavy vládě, ne-li přímo účelových dezinformací, bude nejen Ústavu, ale i Smlouvy a především Listinu základních práv EU včetně související judikatury evropských soudů znát.

Kolik daňoví poplatníci zaplatili za posudky expertů, ministerstvo vnitra nezveřejnilo. Jak to, že spolu s cenou za posudky, nezveřejnilo ministerstvo vnitra posudky expertů v tak zásadní věci týkající se každého občana ještě před jejich předložením vládě? Kdo nám chce tajit záležitost, která má pro ústavní zřízení státu, a tedy i každého občana, zásadní význam?

Na rozdíl od expertů zveřejňuji tento svůj posudek bez nároku na honorář. Ani tak ne pro vládu. Především pro občany. Aby za peníze daňových poplatníků nedělal nikdo z občanů hlupáky. Vždyť znalost Ústavy není zdaleka jen věcí právníků. V právním státě by znalost Ústavy měla být v osnovách základních škol. Nikoliv předmětem jednání vlády. I to vypovídá o tom, že v rozporu se svou deklarací Česká republika právním státem dosud není a do doby nastolení ústavního politického systému ani nebude.

Zdeněk Altner, Neviditelný pes 24.11.2011