Navigace |
Sněmovna schválila zákon o protikomunistickém odbojiIlustrační foto z výroby pomníku 3. odboji v Brně-Bohunicích. [Celou zprávu ČTK si přečtěte ZDE] 15.6.2011 Obětem komunismu Pomník "Obětem komunismu" vytvořili manželé Jan a Sabina Kratochvílovi, byl odhalen 17.11.2009, je umístěn v Brně na příjezdu od Prahy, nedaleko od vazební věznice, kde bylo též oddělení politických vězňů až do roku 1989. Pomník je věnovaný protikomunistickému odboji, obětem komunistické zvůle a zničeným starým Bohunicím. Na přední straně pomníku je text: ÚČASTNÍKŮM Na jednom boku text: VŠEM Na druhém boku text: VŠEM Komunisté se opět pustili do zákona o třetím odboji Poslanecká sněmovna dnes po bouřlivé diskusi poslala zákon o protikomunistickém odboji do závěrečného schvalování. Komunisté ale označili zákon za paskvil a navrhli jeho zamítnutí. Koaliční poslanci pak vesměs opustili při vystoupení komunistů sál. V závěrečném schvalování se bude na návrh KSČM hlasovat o jeho zamítnutí, ale také o odlišné předloze, kterou připravila Konfederace politických vězňů. Koaliční předlohu ale sněmovna s největší pravděpodobností schválí, ochotu pro ni hlasovat vyjadřují i sociální demokraté. Komunisté naopak hrozí Ústavním soudem. "Jde o to odvrátit pozornost od problémů této země," komentovala předlohu o odboji Marta Semelová (KSČM). Místopředseda komunistů Stanislav Grospič poukazoval na to, že zákon předložila koalice v době, kdy se zvyšují ceny řady komodit, zvýší se daň z přidané hodnoty a čtyři pětiny lidí nesouhlasí s kroky kabinetu. Vláda podle něho chce glorifikací svých hrdinů, které si musí vytvořit a zaplatit z vyšších daní, odvést pozornost od současné situace. Miroslav Grebeníček (KSČM) například podotkl, že mezi lety 1948 a 1989 nebyl válečný stav a lež, že byl, zůstane lží i po jejím uzákonění. Koaliční návrh popisuje formy odboje a odporu a vymezuje lidi, na které by se nevztahoval. Překážkou by bylo například jejich zaměstnání u bezpečnostních složek, členství v komunistické straně či v Lidových milicích. Účastníci třetího odboje by pak osvědčením mohli získat v některých případech postavení válečných veteránů stejně jako ti, kteří bojovali proti nacismu za druhé světové války a nebyli vojáci. Tím by jim vznikl nárok na některé výhody, například ve zdravotní a sociální péči. Součástí symbolického ocenění by byl i pamětní odznak. Odbojáři by také získali ocenění 100.000 korun, pozůstalí po nich pak poloviční částku. V případě, že by měli podprůměrný důchod, byl by jim podle předlohy dorovnán na průměrný. Stanislav Grospič: "Navrhovaný zákon o protikomunistickém odboji je plivnutím do tváře všech poctivých lidí. Šlo o rozvracení státu placené západními centrálami." Marek Benda: "Nenechám se zatáhnout do této diskuse s poststalinskými poskoky komunistické strany. Ať jsem za to klidně žalován na imunitním výboru." Sociálním demokratům se nezamlouvá, že by osvědčení vydávalo ministerstvo obrany na základě odborného stanoviska Archivu bezpečnostních složek, případně Ústavu pro studium totalitních režimů. Chtěli, aby vznikla zvláštní komise. ČSSD se ale zřejmě spokojí s tím, že komise by byla jen odvolacím orgánem k rozhodnutím ministerstva, což koalice pravděpodobně podpoří. Návrh Konfederace politických vězňů podal ve druhém čtení Petr Hulinský (ČSSD). Konfederace chce jen legalizaci a morální uznání protikomunistického odboje. "Političtí vězni nechtějí nic, žádné peníze, žádné výhody pro veterány, žádné odznaky, žádné papíry," uvedla již dříve její předsedkyně Naděžda Kavalírová. ver, ČT24, ČTK 10.6.2011, Kavalírová: Budeme mít republiku plnou hrdinů třetího odboje Konfederaci politických vězňů se nelíbí návrh zákona, podle kterého by měli být odškodňováni odpůrci komunistického režimu. Finanční náhrady i další výhody jsou podle ní zbytečné a zahltí úřady neopodstatněnými žádostmi. Přesto už norma prošla sněmovními výbory a má naději na schválení. Koalice se s ČSSD pře jen o to, jak a kdo by měl o statusu odpůrců rozhodovat. Debata kolem zákona o odboji je mi lhostejná, tvrdí bývalý mluvčí Charty 77 Tomáš Hradílek. I když sám kvůli členství v komunistické straně patří mezi sporné případy. Vstoupil do ní v 19 letech v roce 1966 a rozešel se s ní ihned po srpnové okupaci. "To prostě nebyl odboj, to byl občanský postoj, kdy já jsem prostě stál za tím, co jsem si soukromě myslel," vysvětluje Hradílek. Právě členství v KSČ nebo Lidových milicích v původním návrhu odbojáře diskvalifikovalo. Teď by už nemělo být na překážku, pokud boj proti režimu převažuje. Rozhodovat by mělo ministerstvo obrany. S tím ale nesouhlasí sociální demokraté a chtějí navrhnout speciální devítičlennou komisi. "Ministerstvo obrany je politickou figurou, jeho náměstci také a o tom, který úředník bude danou věc rozhodovat, rozhoduje přímo ministerstvo," tvrdí například poslanec za ČSSD Jeroným Tejc. S tím však nesouhlasí náměstek ministra obrany Michael Hrabata (ODS): "V zákoně je poměrně přesně stanoveno, kdy můžeme udělit, a kdy nemůžeme, jestli podmínky splňuje, nebo nesplňuje." Ministerstvo obrany očekává až 50 tisíc žádostí. Jde o stotisícové odškodnění, dorovnání důchodu, a ten, kdo bojoval se zbraní v ruce, má nárok i na statut válečného veterána. Podle Konfederace politických vězňů je to až příliš atraktivní lákadlo. Například předsedkyně konfederace Naděžda Kavalírová si myslí, že výsledkem bude republika plná odbojářů. Stačila by jí morální satisfakce. S tím však poslanci nesouhlasí. Pokud zákon projde, měl by začít platit od symbolického data 17. 11. 2011. six, ČT24 8.6.2011 Od Administrátor v 2011-06-15 18:40 | Převzato z médií
|
Procházet archivHledatKdo je onlineMomentálně je online 0 uživatelů a 4 hosté.
Přihlášení |