Domů

Zimní rozjímání

Nerad se opakuji, ale toto by přece jen nemělo uniknout pozornosti mých čtenářů. Tedy mi promiňte.

Stalo se pátého března roku 2009. Místo: Městský soud v Praze. Věc: jednání o žalobě, jíž jsem se domáhal informací o minulosti soudců Vrchního soudu v Olomouci. Osoby: předsedkyně senátu JUDr. Karla Cháberová (KCh), já (TP). Přepisuji ze zvukového záznamu:

KCh: Ptám se pana žalobce, zda ke složení tohoto senátu má nějaké připomínky, případně zda vznáší námitku podjatosti?

TP: Paní předsedkyně, námitku podjatosti vůči žádnému konkrétnímu členu tohoto senátu nevznáším, pouze upozorňuji, že vzhledem k povaze věci, která je projednávána, může vzniknout zvláštní vztah u těch členů senátu, kteří případně sami byli k tomu datu členy Komunistické strany Československa.

KCh: K tomuto obecnému tvrzení nelze přihlížet. Soud vychází z konkrétních námitek podjatosti. Vzhledem k tomu, že žádný ze zde sedících členů senátu sám neshledal důvody proto, aby sám navrhl své vyloučení, takže ptám se znova, máte konkrétní námitku proti někomu konkrétnímu z nás tří?

TP: Nikoli.

Jak bystřejší čtenáři již asi tuší, jméno Karly Cháberové jsem nalezl na seznamu komunistických soudců, který mi dnes zaslal předseda Městského soudu v Praze.

Žaloba byla zamítnuta, stejně tak kasační stížnost proti ní (v senátu NSS byli dva exkomunisté, a ani oni necítili potřebu se vyloučit).

Může si člověk takových soudců vážit?

Jiní, pravda, dopadli ještě hůř. Třeba Vladimír Hučín, jehož žalobu proti vyhazovu z BISky projednával u tohoto soudu v r. 2002 senát ve složení Karla Cháberová, Slavomír Novák a Jaroslav Hubáček – tedy složený ze tří předlistopadových komunistů (rozsudek č. j. 38 Ca 489/2001-26). Hádejte, jak o žalobě rozhodli. Smíte jednou.

A ještě jedna kontrolní otázka: skutečně ještě věříte v nahodilé přidělování věcí jednotlivým senátům? Já ne; spíš to celé působí dojmem, že si česká justice s disidentem Hučínem vyřídila účty tak, jak je zvyklá a jak je jejímu "personálnímu substrátu" přirozené, tedy rázně a po bolševicku. A nebýt odvážného soudce Vojena Güttlera, nikdy už by se na to nepřišlo.

Tomáš Pecina, Παραγραφος 21.12.2010


Od Administrátor v 2011-01-01 01:04 |
0