Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

Ilustrační foto z vězeňského spisu Vladimíra Hučína.

Prvomájové průvody byly v Přerově, podobně jako v jiných městech, povinné. Kdo do průvodu nechtěl, měl problémy v práci, a nebo byl perzekvován Státní bezpečností. Ti, kdo se jich účastnili "aktivně" a třeba nesli vlajku, dostali od podniku finanční odměnu.

"Například v Přerovských strojírnách to dělalo 50 korun, což byly na tu dobu slušné peníze, vzpomíná přerovský disident Vladimír Hučín. V Přerově byly umístěny tribuny, na kterých kynuli pracujícímu lidu významní funkcionáři, na třídě Lidových milicí (dnešní třída 17. listopadu).

"Na tribuně byli vždy představitelé Městského národního výboru v Přerově, Krajského národního výboru, Lidových milicí, ale také sovětských vojenských jednotek na Libavé. Pro pracující byla účast v průvodu samozřejmou povinností," popsal.

Chartisté a disidenti v Přerově zorganizovali prvního května v roce 1989 na tu dobu odvážnou akci. "Rozvinuli jsme před přítomnými Lidovými milicemi, které pochodovaly v ulicích jako záruka boje proti třídnímu nepříteli, transparent s nápisem Více občanské kuráže na ochranu životního prostředí," řekl.

"Vzápětí poté jsem byl ale zatčen a vyslýchán," poznamenal disident, který měl podle svých slov vyslovený zákaz účastnit se prvomájových průvodů.

"Měl jsem takzvaný ochranný dohled. Znamenalo to, že na takové akce nemůžu, protože bych je mohl narušit. Zatímco jiní lidé byli do prvomájových průvodů hnáni, mě vždy 1. května zadrželi pod legendou, že mě potřebují k něčemu vyslechnout," uzavřel.

Petra Poláková-Uvírová, Přerovský deník 1.5.2010