Vladimír Hučín - Chci právo i pro Vás!

Vedení přerovského muzea pozvalo na přednášku bývalého normalizačního ředitele Gustava Voždu

Bývalý předlistopadový ředitel dnešního Muzea Komenského Gustav Vožda, o kterém jeho někdejší podřízení tvrdí, že na ně donášel na OV KSČ za to, že například odmítli v roce 1981 odhlasovat rezoluci proti tehdejší polské Solidaritě, se dnes vrátí zpátky na své pracoviště. V rámci pravidelných Muzejních úterků bude vést přednášku o Přerovském povstání.

Takový, byť jen jednodenní, návrat komunistického ředitele vyvolal velký nesouhlas mezi historiky a bývalými zaměstnanci. Vedení muzea, které ho k přednášce přemluvilo, jim však oponuje, že je Vožda odborníkem na Přerovské povstání a že výběr přednášejících vychází z čistě odborných předpokladů. Sám předlistopadový ředitel se nařčení brání a tvrdí, že nikomu neublížil. "Je pravdou, že Vožda materiály o Přerovském povstání sbíral a má k tématu jistě co objektivně říct. Na druhou stranu, když působil jako normalizační ředitel muzea, tak objektivitu v žádném případě nepodporoval. Spíše dělal to, co viděl na očích sekretariátu OV KSČ," říká například olomoucký historik Josef Bieberle.

Současný ředitel přerovského muzea Radim Himmler v tom ale problém nevidí. "Mám v této věci jednoznačně liberální názor. To bychom pak nemohli vydávat ani dílo Vítězslava Nezvala jen kvůli tomu, že psal v padesátých letech tendenčně," míní ředitel Himmler. "Doktor Vožda zpracoval tematiku Přerovského povstání v řadě odborných textů včetně dosud jediné souhrnné knihy, byť s dobovými ideologickými vsuvkami."

Himmlerovu předchůdci Františku Hýblovi, který byl v čele muzea od roku 1992 do předloňska, se rovněž návrat nelíbí. "Když vezmu jenom to, co se týká Přerovského povstání, tak Gustav Vožda vždycky uváděl, co se komunistům hodilo. To mně potvrdili lidé, co na tomto tématu s ním spolupracovali. Prováděl tehdy třeba selekci výpovědí pamětníků," říká Hýbl, který navíc předkládá i důkazy o tom, že jej Vožda před revolucí v práci šikanoval.

"Když jsem například odmítl odhlasovat komunistickou rezoluci proti polské Solidaritě, okamžitě to šel ohlásit tehdejší ideologické tajemnici OV KSČ. Přestože nás to odmítlo osmnáct, řekl jim, že za to mohu já," říká Hýbl.

Nejméně dvakrát mu pak Gustav Vožda doporučil, aby jako neperspektivní pracovník z muzea odešel. Často nesměl jezdit na konference a ředitel většinu jeho odborných prací zakázal vydat. "V rámci šikany mi nařídil pohybovat se ve vykázaném pracovním prostoru a nesměl jsem navštěvovat jiná pracoviště a mluvit s ostatními zaměstnanci muzea. Dokonce nechal na celý rok zapečetit dveře hlavního depozitáře, abych tam neměl přístup. Když ho pak nevětraný otevřeli, bylo všechno napadené plísní a hubkou. Dodnes mám ty pečetě schované," popisuje Hýbl.

Všechna nařčení však Gustav Vožda odmítá. "Je to absurdní. Zapečetit dveře hlavního depozitáře bych si nikdy nedovolil. Přiznávám, že jsem měl s panem Hýblem v osmdesátých letech spory, ale byl jsem to právě já, kdo ho v roce 1969 do muzea vzal. A o tom, že bych na někoho donášel na OV KSČ, také nic nevím," říká Gustav Vožda.

Bývalá kastelánka hradu Helfštýna Marcela Kleckerová, která byla vmuzeu tehdy zaměstnaná, si to ale pamatuje jinak. "Dodnes si vzpomínám, že pečeť byla ze zeleného moduritu a na ni pan Vožda vytiskl razítko. Právě zapečetění depozitáře odsoudil i tehdejší významný historik Josef Polišenský," vzpomíná Kleckerová.

Za pravdu jí dává i přerovský památkář Karel Žůrek. I ten krátce v osmdesátých letech v přerovském muzeu pracoval. "Pan Vožda byl klasický aparátčík. Než jsem odcházel na vojnu, řekl mi, že pokud nevstoupím do KSČ, mám zapomenout na návrat do muzea. Proto mne šokuje, že ho někdo vůbec dneska pozve přednášet. Jsou mraky nestranných historiků, ale do Přerova vezmou toho, který raději než Komenského prosazoval koncept učitel-partyzán," dodává Žůrek.

FAKTA: Muzeum a jeho předlistopadový ředitel

Ředitelem přerovského muzea byl v letech 1957–1990 Gustav Vožda, který byl mimo jiné i členem komise regionálních dějin KV KSČ v Ostravě, předsedou komise regionálních dějin OV KSČ v Přerově a lektorem tohoto výboru. Dlouho zastával i funkci předsedy základní organizace KSČ všech okresních kulturních zařízení.

Roman Helcl, Mladá fronta DNES, regionální mutace střední Morava 13.4.2010

Josef Bieberle historik: "Odborníka měl současný ředitel hledat jinde"

Pokud chtěl současný ředitel Muzea Komenského odborníka na Přerovské povstání, měl hledat jinde. Namísto pozvání ultrakomunistického ředitele přerovského muzea mohl sáhnout po svém předchůdci Františku Hýblovi, který je na danou problematiku expert.

Radim Himmler, ředitel Muzea Komenského Přerov: "My nikoho z přednášejících nelustrujeme"

Doktor Vožda zpracoval tematiku Přerovského povstání v řadě odborných textů včetně dosud jediné souhrnné knihy, byť s dobovými ideologickými vsuvkami. Každopádně my si nikoho z přednášejících nelustrujeme.

Vladimír Hučín, bývalý přerovský disident: "Byl by to absolutní políček všem politickým vězňům"

Beru to jako plivnutí do tváře. PhDr. Vožda mimo jiné inicioval síň tradic Lidových milicí, mám s ním zkušenost, byl to jeden z mých útoků, který jsem popsal ve své knize a za který jsem byl rehabilitován. Pokud by se tak stalo, byl by to absolutní políček všem politickým vězňům.

Jiří J. K., Nebeský historik: "Otázka je, jak relevantní bude jeho výklad"

Nic tomu nebrání. Jiná věc je, jak relevantní bude jeho výklad. Asi by bylo zvláštní, kdyby přednesl stejný text, který napsal např. v roce 1988. Texty prorežimních historiků nebyly špatné proto, že byly komunistické, ale proto, že byly lživé. Samozřejmě ne všechny.

Mladá fronta DNES, regionální mutace střední Morava 13.4.2010

"Pracovně politické hodnocení", které v roce 1981 sepsal Gustav Vožda na svého podřízeného

Dobové dokumenty, které sepisoval Gustav Vožda, mluví celkem jasně. Kdo nešel vpřed se socialistickou myšlenkou, škodil. Tak jako porevoluční ředitel muzea František Hýbl. Přinášíme výběr z posudku, který na něj Vožda vytvořil v roce 1981:

Pracovně politické hodnocení

Jeho politický profil se v posledním období projevil v rozporu s tím, o čem ujistil vedení muzea v roce 1976. Při hlasování na členské schůzi ROH o rezoluci proti poselství Solidarity národům východní Evropy se nepřipojil ke znění této rezoluce. Svůj souhlas projevil až při další přesvědčovací kampani, kdy šlo o podpisovou akci. Po několika pohovorech ředitele se soudruhem Hýblem v minulosti jako s vyloučeným členem KSČ a po zvážení názorů a celkového chování F. Hýbla v poslední době byla mu vyslovena politická nedůvěra za přítomnosti vedoucího oddělení a vedoucího muzejního úseku. Byl zařazen pod přímé vedení ředitele a byly mu dány následující pokyny:

1. Pohybovat se ve vykázaném pracovním prostoru a nenavštěvovat jiná pracoviště. Agendu vyřizovat přes vedoucího oddělení, vedoucího úseku nebo přes ředitele.

2. Všechny články a studie týkající se muzejní a vlastivědné činnosti, články z oboru historie a pedagogiky, kdekoliv publikované, předkládat ke schválení řediteli. Totéž se týká přednášek a jiné osvětové činnosti.

Pro tuto politickou nedůvěru je soudruh Hýbl do značné míry nepoužitelný jako samostatný odborný pracovník v kulturně výchovném působení. Vzhledem k této skutečnosti a vzhledem k tomu, že BSP, jejímž je s. Hýbl členem, usiluje o dosažení vyšších soutěžních cílů, doporučuje vedení muzea s. Hýblovi, aby zrušil svou účast v BSP.

(olo), Mladá fronta DNES, regionální mutace střední Morava 13.4.2010